ČTYŘI HUDEBNÍ PŘEDSTAVENÍ

Mezi 13. a 23. květnem Olomouc hostila tradiční Dvořákův jarní festival. Kvůli problémům způsobeným pandemií byl s číslovkou 19, která měla patřit už loňskému ročníku, a „jen“ online. Náplň však koronavirem neutrpěla ani v nejmenším: internetoví diváci ochutnali prvotřídní dramaturgii v rukou prvotřídních interpretů. Pouhé dva roky chyběly, aby se v Olomouci – nejspíš v kavárně na Horním náměstí – setkali nad kávou a viržinkem dva velikáni narození v českých zemích. Příborský rodák, otec psychoanalýzy Sigmund Freud. A skladatel původem z Nelahozevsi, přítel zdejšího pěvecko-hudebního spolku Žerotín, Antonín Dvořák. Měli by si ti dva co říct? Debatovali by třeba o hudbě? Stěží. Freud, tehdy třicetiletý vídeňský lékař experimentující sám na sobě s účinky kokainu a chystající se na svatbu, totiž hudbě nejen nerozuměl. On jí bytostně nedůvěřoval. Umění mu celkově nebylo blízké. Ale před sochou, obrazem či nad románem byl schopen setrvat a přemítat. Ovšem hudba? „Cosi racionálního, analytického v mé mysli se bouří proti tomu,“ napsal, „abych byl něčím dojat, aniž vím, proč tomu tak je a čím mě to vlastně oslovuje...“. Více...